Tvrdohlavá Marie

11. února 2015 v 12:00 | Ellí |  Recenze (dočteno a zhlédnuto)
Ahoj,
rozhodla jsem se vám napsat takovou stručnější recenzi na knihu, kterou jsem přečetla tento měsíc. Vlastně jsme ji měli jako povinnou četbu, ale mě se zalíbila natolik, že vám o ní prostě musím povědět :).

Jedná se o životopisný román, který podle skutečných událostí popisuje životní příběh vědkyně Marie Curie Sklodowské.
Životopisné romány významných lidí čtu docela ráda - příjde mi zajímavé, dozvídat se bližší informace o životech "slavných".


Například před necelým rokem jsem přečetla "Román o Sissi". Ta kniha mě skutečně chytla a já se do tohohle prazvláštního příběhu natolik "zažrala", že jsem jen o několik měsíců na to vyrazila osobně do Vídně a prohlédla si místa, po kterých se tato dáma procházela... Ale to jsem dost odbočila...

Autorem knihy o M. Curie je Antonín Zhoř.
Poprvé vyšla už v roce 1957, příběh oživují ilustrace Evy Tomanové.
Celkový počet stran je 253.


....

Marii bylo právě sedm let, když autor uznal její život dost zajímavý na to, aby mohl být obsažen v románu. A tak právě od tohoto věku vše začíná. Můžeme společně s Marií projít jejím dětsvím, dospíváním v nesvobodné zemi, její bolestí nad ztrátou těžce nemocné matky, její finanční nouzi.
Už od malička byla nadprůměrně chytrá, ve své třídě zastávala "post" nejlepší žačky. V období svých školních let byla zmítána láskou k vlasti, které se nevedlo nikterak dobře. Marie toužila po tom, že jednou bude mít dost peněz na to, aby mohla jet studovat do Paříže. Do Paříže, kde mohou studovat i ženy, kde není hlídáno každičké slůvko, kde za pravdu nehrozí žalář....
Její otec byl vzdělaný člověk, profesor. Měla také sourozence, a to hned tři - sestry Broňu a Helu a bratra Josefa. Obzvlášť se starší Broňou je pojilo pevné citové pouto, a po několika letech marného snažení sestry našetřit dost peněz na odjezd do Paříže, dospěla Marie k nelehkému rozhodnutí.
Rozhodla se objetovat vlastní sny, aby je mohla umožnit zrealizovat sestře. Nastoupila do služby jako vychovatelka a téměř celý svůj příjem posílala Broňe do Francie, aby tam mohla žít a studovat.
V tomto nelehkém období si prošla ještě dalšími zkouškami - zamilovala se do syna svého pána, avšak tato láska byla odsouzena k zániku - ona byla jen chudá služka, on syn místní šlechty. Také založila školu pro chudé venkovské děti, kterým věnovala téméř celý zbytek svého času i peněz.
Tolik pomáhala druhým, až jí z ní samé nezbylo téměř nic.
Po několika letech tvrdé dřiny mohla konečně odjet do Paříže za svými sny. Bydlela nejdříve u své sestry, která se zde mezitím vdala, později se však přestěhovala do chudobné místnůstky, blíže univerzitě, aby mohla ještě více času trávit učením.
Studovala tak svědomitě, tak pilně. Zapomínala jíst, pít i spát. Nedopřála si jedinou volnou chvilku, jedinou radost, jediné rozptýlení... Takové nasazení si ale vyžádalo svou daň - Marii se začalo podlamovat zdraví.
Přeze všechno ale školu úspěšně dokončila a seznámila se s fyzikem Petrem Curiem. Zpočátku ho stále odmítala a odmítala, nakonec se však dali dohromady, vzali se a Marie tedy zůstala ve Francii natrvalo.
Počase se jim narodila dcerka Irenka a jejich manželství bylo šťastné, jak jen vztah dvou lidí může být...
Marie začala pracovat na zkoumání zvláštních paprsků, jak později zjistila, radioaktivity. Společně se svým manželem strávila celé čtyři roky neuvěřitelnou dřinou, u které člověk skoro nemůže uvěřit, že něco takového mohla zvládnout drobná mladá žena.
Po bezmezné práci, kterou odvedla společně s Petrem Curiem se jí podařilo učinit objev, pro lidstvo tak významný, že si to ani ona sama neuvědomovala - oběvila nový prvek RÁDIUM....

....

Mé hodnocení knihy je velmi kladné a pokud nemáte nebo jste neměli tuto knihu v povinné četbě, rozhodně vám ji doporučuji - stojí to za to! :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sára Dracová Sára Dracová | E-mail | Web | 26. února 2015 v 19:35 | Reagovat

Snad poprvé vidím recenzi na starší knihu, tedy vydání, příběh vypadá zajímavě.

2 Ellí Ellí | Web | 27. února 2015 v 16:15 | Reagovat

[1]: Právě jsem si říkala, že takových recenzí moc není :-) A právě, na to, že to byla povinná četba, mi to přišlo zajímavé :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama